vclv architekt Václav Boček | Museum rašeliny Tootsi
Architektura a interiéry
architekt, interier, design, architektura, vclv, vclv.arch, vaclav, bocek, studie, domy, young, architect, interiors, vizualizace, grafika
15652
portfolio_page-template-default,single,single-portfolio_page,postid-15652,ajax_fade,page_not_loaded,,hide_top_bar_on_mobile_header,qode-theme-ver-10.0,wpb-js-composer js-comp-ver-4.12,vc_responsive

Museum rašeliny Tootsi

Category
Veřejné stavby
O projektu

Konverze staré továrny na muzeum a kulturní centrum. Bývalá továrna sloužící ke zpracování rašeliny se nachází uprostřed lesů na jihozápadě Estonska. Jelikož továrna je poměrně velkým komplexem a financování bude velmi složité – určitě bude probíhat ve více fázích, bylo nutné návrh či vizi připravit na budoucnost a neomezit případný rozvoj. Toho se drží i samotný architektonický návrh, který nevnucuje jedno striktní řešení, ale spíše dovnitř továrny nasazuje nové elementy, které umožní živelný rozvoj dle potřeb a možností. Základní funkční schéma vychází čistě z toho jak továrna fungovala za provozu. Toto schéma se ukázalo jako velmi logické a pragmatické. Samotné muzeum je tvořeno výstavou, která se proplétá v podstatě všemi částmi budovy. Tématem které spojuje jednotlivé body jsou mlha a pára, respektive chlad a horko. Mlha a chlad reprezentují rašeliniště, ve kterých byla rašelina těžena a pára a horko reprezentují samotnou továrnu a charakter jejího vnitřního prostoru. Výstava začíná v nižších patrech budovy – v chladu a mlze, návštěvníci pak postupně stoupají až do posledního podlaží, které je nejteplejším místem v budově. Zde je umístěna kavárna a obchod, které jsou uzavřeny skleněnými stěnami, aby bylo možné prostor vytápět. Mlha a pára, která prochází celým objektem je představována boxy vyrobenými z mlhavého skla, které vytváří iluzi, že box je plný mlhy/páry. Do boxů se dá vstoupit, fungují tak jako samostatný element, který do místností přináší nový zážitek.

 

Tootsi (Estonsko)

Studie: 2015

Vznikalo v atelieru KAVAKAVA pod vedením Siiri Vallner a Indreka Peila

Spolupráce Anne Vingisar